Zpřístupnění klášteru v Lipníku nad Bečvou

Petra Mojžíšová, Dagmar Dvořáková, Alžběta Jansová, Anna Vazačová – workshop

PRINCIPY DĚDIČNOSTI

Studentský architektonický ideový workshop na využití piaristického kláštera a koleje v Lipníku nad Bečvou.
V týdnu od 5. září 2022 se v prostorách bývalé piaristické koleje uskutečnil workshop studentů architektury, hledající budoucnost rozsáhlého komplexu klášterních budov s kostelem a zahradou. Po více jak dvaceti letech tak chátrající areál na pět dní ožil tvůrčím ruchem. 
Třináctka studentů brněnské architektury proměnila prostor bývalého refektáře v provizorní projekční ateliér. Úvod workshopu patřil podrobným analýzám místa. Množství rozhovorů s místními obyvateli poskytlo velké množství cenných podnětů a postřehů. Na jejich základě pak v průběhu týdne vzniklo pět různých koncepcí, jak k objektu přistoupit či jak s ním naložit. Od jednoduchého vystavení formou komponované expozice v rámci současných průvodcovských aktivit informačního centra, přes postupné zpřístupňování až po radikální proměnu kláštera i zahrady. Jednotlivé přístupy se vzájemně nevylučují, ale naopak v řadě scénářů na sebe navazují či se prolínají.
Výstupy workshopu byly prezentovány široké veřejností v pátek 9. září 2022 v hlavním sále koleje.  

Studentský architektonický workshop Principy dědičnosti je nejen výraznou pozitivní zkušeností pro budoucí adepty architektury, ale především velkou příležitostí pro Lipník v úvahách o jeho bohatství, identitě i odkazu budoucí generaci.

Zpřístupňování: okamžité otevření dveří za předpokladu minimálních (stávajících) investic v krátkém časovém horizontu.
Zpřístupnění zahrady a některých prostor umožní postupné zabydlování kláštera až k jeho trvalému obydlení. Tento scénář nastínili v rozhovorech sami obyvatelé Lipníku. Vzpomínka na cirkus v zahradě, skautský oddíl i díru ve zdi jsou důkazem touhy po znovuobjevení nejen zahrady, ale i celého komplexu piaristické koleje.
Obrovský opuštěný objekt, přesahující svým měřítkem celé město  se ale z vnímání lidí pomalu a jistě vytrácí. Nejmladší generace přestává tušit, co a kde piaristická kolej je, a vztah k místu zcela chybí. Řešení nesnese odklad nekonečným čekáním, že někdo přijde a něco s tím udělá.
Škála možností je opravdu široká a konkrétní podoba zpřístupnění je zcela na představivosti obyvatel. Po otevření zahrady, třeba jen nárazově, se objevuje potenciál velké volné plochy v samé blízkosti centra města se snadnou dopravní dostupností. Nabízí se pořádání různých drobně výdělečných akcí až k větším odvážnějším krokům festivalů, přesahujících město. S externím zázemím, bez nutnosti budování, zásahů v klášteře nebo stavění. Tyto  akce mohou postupně vydělat na zpřístupnění celé zahrady a na její obnovu ve smyslu odstranění nebo obnovení nebezpečných skleníků a kůlen, ale I na její zvelebení.

Po ověření, že zahrada jako veřejný prostor funguje, se nemusíme bát vstoupit podobnými kroky do prostoru kláštera.

Koncept postupného zpřístupnění se ze zahrady přenese do klášterních dvorů. Zde se nabízí nová škála možností využití venkovního prostoru, který je menší, intimnější a klidnější. Pro zpřístupnění stačí úprava zeleně, bez vytvoření zázemí v domě. Dva dvory jsou těžištěm objektů a jejich potenciálem je možnost paralelního pořádání více akcí. Mohou hostit scénu s divadlem nebo různé scény festivalů, ale i jiné experimentální využití. Dostávají další rozměr svou uzavřeností a přístupností ze dvou pater po celém obvodu. Ke dvorům se postupně v užívání přidávají chodby i okolní vhodné místnosti.

Po potvrzení zájmu se nabízí zbudování jednoduchého zázemí i uvnitř – prostor by se zpřístupnil pro různé volnočasové aktivity, zprvu zázemí pro workshopy a přednášky, pak kroužky, spolky či umělecké školy. Nevyužívané a nebezpečné části budovy by byly vždy zahrazeny, aby byl používaný prostor co nejbezpečnější. Tak by mohlo vzniknout trvalé využití, které by přinášelo stabilnější výdělek na opravu nebo bylo inspirací pro komplexnější přístup. Celý proces by mohl nastartovat trvalé obydlení kláštera.

Naším cílem je dostat dům do povědomí všech generací, nečekat desítky let na investora, který by se objektu mohl ujmout, ale vnést místní iniciativou do komplexu kláštera život.



Fotky


Výstava